Jedinou v současné době dostupnou léčbou šedého zákalu je chirurgická cesta. K té se přistupuje v okamžiku, kdy je vidění pacienta ovlivněno natolik, že ho to v osobním či profesním životě diskriminuje. K operaci může být rozhodnuto i na základě zdravotního stavu, např. v případě, je-li šedý zákal komplikaci toho zeleného a je tedy potřeba ho co nejdříve eliminovat. Zákrok se zpravidla provádí v topické anestézii a pacient může tentýž den, nejpozději druhého rána odejít domů. Nejčastěji se setkáváme s aplikací anestetika přímo do oka ve formě kapek. V případě potřeby je volena injekce vedle oka, která jej celkově znehybní. K celkové anestezii je přistoupeno pouze u malých dětí či velmi neklidných pacientů.
Samotnému zákroku předchází předoperační vyšetření, jehož součástí je i tzv. biometrie. Pod tímto pojmem si můžeme představit speciální přístroj pro měření oka, s nímž se změří zakřivení a dioptrická hodnota čočky. Dle tohoto měření je následně zvolena nejvhodnější umělá čočka. Ta může být s tvrdé nebo měkké hmoty, přičemž její materiál určuje metodu použitou během operace. Ta při normálním průběhu trvá 20 až 30 minut a provádí se pod mikroskopem. Pomocí fakoemulzifikačního ultrazvuku se rozbije zakalená čočka, jenž se pomocí malého řezu odsaje. Do pouzdra je posléze zasazena čočka umělá.
Po operaci se užívají antibiotické a kortikosteroidní kapky, aby se předešlo možné komplikaci vzniklé infekcí. V 97% případů dochází k značnému zlepšení zraku. U zbývajících 3% jsou potíže způsobeny přílišnou degradací sítnice či nervu, za což obvykle může cukrovka nebo zelený zákal. Další část tvoří pacienti, u nichž během zákroku došlo ke krvácení do oka nebo bylo zasaženo zánětem. Za komplikaci je považována i tzv. sekundární katarakta. Ta se s odstupem několika měsíců až let může projevit u některých pacientů v důsledku změn na čočkovém pouzdru. Jeho zašednutí je následně řešeno pomocí laseru.